Turistické cíle v okolí obce Mšecké Žehrovice

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Hradiště osídleno již v 6.-7. stol. Asi už v 10. stol. byl postaven kostel sv. Jiří. Ve 13. stol. upraven goticky, v 18. stol. barokně a r. 1883 bezslohově. V sousedství kostela stojí dřevěná zvonice, pocházející asi z roku 1500. Byla osazena dvěma zvony.

Západní část kostela sv. Jiří je barokní z roku 1722 a východní z 19. století. Jako celek byl opraven roku 1904.

Na místě původní hřbitovní kaple vystavěn v letech 1776–1785 pozdně barokní kostel. Opravován roku 1990. Slouží jako depozitář Galerie hlavního města Prahy.

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.

Kostel sv. Lukáše postaven po polovině 13. století. Na jižní straně lodi původní gotický portál. Kostelní zařízení převážně z 19. století. Kostel značně neudržovaný. Původně v kostele renesanční obraz Proměnění Krista. Bohoslužby se v kostele nekonají.

Neomítaný novogotický opukový kostel byl postaven v letech 1904–1905. Kostel je jednolodní, užší, pětiboký presbytář je situovaný na západní straně. Loď i presbytář zpevňují jednou odstupňované opěráky. K presbytáři je na jižní straně přisazena sakristie.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).