Turistické cíle v okolí obce Mšecké Žehrovice

Barokní kostel sv. Ducha v Neprobylicích byl postaven r. 1741 na návrší severně nad obcí náhradou za zchátralou svatyni téhož zasvěcení. V současnosti má sice zachovalý exteriér, ale vnitřek je zchátralý a zcela bez zařízení. Objekt je volně přístupný.

Gotický kostel vznikl přestavbou románské baziliky, postavené poč. 12. stol. Gotická přestavba probíhala v l. 1450–1520, kdy bylo na původních základech zaklenuto dnešní trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (arch. Rudolf Štech).

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Hradiště osídleno již v 6.-7. stol. Asi už v 10. stol. byl postaven kostel sv. Jiří. Ve 13. stol. upraven goticky, v 18. stol. barokně a r. 1883 bezslohově. V sousedství kostela stojí dřevěná zvonice, pocházející asi z roku 1500. Byla osazena dvěma zvony.