Turistické cíle v okolí obce Lužná

Kostel uváděn jako farní v l.1344–51 (podle nedochovaného dokumentu již 1158). Přestavěn 1553. Vypálen Švédy v roce 1639, obnoven 1640. Do dnešní podoby přestavěn 1837–40.

Římskokatolický farní kostel Narození Panny Marie v Ročově je novogotická sakrální stavba z let 1876-1883.

Pozdně gotický jednolodní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v letech 1585–1588 italským stavitelem Valentinem. Rozšířen v r. 1600. Uchoval si řadu pozdně gotických detailů.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Děkanský chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol., poničen za husit. válek r. 1422, trojlodí po přestavbě na přelomu 15. a 16. stol. Upraven J. Mockerem v l.1885–96. Uvnitř kamenná kazatelna z r. 1504 od Matyáše Rejska a cyklus fresek z přelomu 14. a 15. stol.

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Po požáru gotického kostela ze 14. století r. 1718 postavena r. 1721 nákladem Jana Josefa z Valdštejna podle projektu F. I. Preééa barokní novostavba. Jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží nad sakristií stojí na náměstí uprostřed obce ze dvou stran obklopen vodní nádrží.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Barokní kostel ze 17. stol. s věží vtaženou do vstupního průčelí, obdélnou lodí a trojboce zakončeným presbyteriem.