Turistické cíle v okolí obce Kolešovice

Pomníček u loveckého zámečku Hubert byl postaven roku 1884. Zasvěcen je patronu myslivců sv. Hubertovi. Roku 2008 byl znovu vybaven reprodukcí obrazu A. Dürera. Stojí vlevo od cesty v lese.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Zámek byl na konci 17. stol. přestavěn ze starší tvrze Karlem z Paaru, který založil i zámecký park. Od r. 1860 byl zámek ve vlastnictví rodiny Dreherů, která jej vlastnila až do r. 1948. Dnes je v zámku speciální škola.

Barokní zámek postavili koncem 18.st. Černínové z Chudenic. V19.st.upraven pro bytové a úřednické účely. Po r.1945 vlastník státní statek. Nyní v soukromém vlastnictví.

První zpráva o tvrzi je z r. 1415, kdy byl majitelem obce Machek z Milčevse. Ve třicetileté válce byla Milčeves i s tvrzí a dvorem vypálena Švédy (1637 a 1647). Černínové z Chudenic už tvrz neobnovili. Zřítila se v 80. letech 20. stol.

Návesní kaple ve Valově je pozdně barokní stavba z roku 1833. Od roku 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Nečemické kamenné řady byly objeveny teprve r. 1950 učitelem Václavem Náprstkem a zpráva o nich publikována ředitelem žateckého muzea F. Kopeckým o rok později. Linie vytvořená kameny odpovídá azimutu západu slunce při letním slunovratu.

Stavba jednotřídní německé školní budovy byla ve Velké Chmelištné zahájena roku 1787 a o rok později byla přízemní kamenná budova krytá šindelovou střechou dokončena. Rozšíření se dočkala v letech 1852–59, roku 1883 rozšířena na tři třídy. Dnes je v budově obecní úřad.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Socha Odpočívajícího Ježíše, zvaná nesprávně Ecce homo, stávala na pískovcovém podstavci mezi kaštany nad Stebnem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. byla poškozena opilci a na dva roky ji nahradil litinový kříž. Sochu opravili restaurátoři a 31.8. 2019 byla opět umístěna svém původním místě.

Barokní zámek vznikl ve 2. pol. 18. stol. přestavbou renes. zámku a pův. tvrze. Částečně zůstala dochována vnitřní výzdoba. Po hospodaření STS Rakovník vrácen v restituci a na podzim 2013 prodán současným uživatelům. Objekt prochází postupnou rekonstrukcí a příležitostně je zpřístupňován veřejnosti.