Turistické cíle v okolí obce Hostivice

V srpnu 2020 byla na lesním rozcestí mezi Tuchoměřicemi, Přední Kopaninou a Horoměřicemi na původní podstavec instalována replika barokní sochy sv. Juliány z r. 1734, zničené za bouře r. 1867. Sochu světice podle dochované hlavy a nákresu zhotovil restaurátor Jiří Genzer.

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Socha sv. Václava původně stála v Praze na Uhelném trhu. Ve Větrušicích umístěna roku 1898. V čelní straně dříku je zapuštěna deska z mramoru se sekaným nápisem. Pískovcová socha znázorňuje stojícího světce. Socha stojí na vysokém podstavci. Socha památkově chráněna od r. 2013.

Barokní socha z roku 1750. Původně stála v obci Žebráky u Tachova. Socha umístěna na 2 m vysokém pískovcovém podstavci. Sv. Václav v knížecí zbroji s dlouhým pláštěm. Sv. Václav zobrazen jako vojevůdce s maršálskou holí.

Socha byla původně sochou sv. Floriána. Nestála v Klecanech, ale v Přemyšlení. Byla k nepoznání sešlá a při opravě předělána na sv. Václava. K přenesení sochy do Klecan došlo r. 1896. Restaurována v letech 1984-1985.

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.

Původní socha z roku 1820 nahrazena novou roku 1939. Postupem času znehodnocena. V roce 2008 instalována opět nová socha vyrobená z umělého kamene se strukturou pískovce. Na podstavci nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím“.

Na břehu místního rybníka volně přístupná socha, plastika nahého vodního stvoření s rybářskou sítí. Snad představuje vodníka. Postava v životní velikosti. Materiál pravděpodobně umělý kámen. Svou originalitou zcela unikátní dílo.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.

Pískovcové sousoší pochází z 18. století. Dílo z období dynamického baroka. Sv. Ludmila se sklání k malému Václavovi. Oba mají na hlavách knížecí koruny. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) od akademického sochaře Josef Vajce bylo r. 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli.