Turistické cíle v okolí obce Středokluky

nebo vyberte

Středokluky

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ)
Nalezeno celkem 995 záznamů, 14 / 83 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Hřebeč
Tasov, Klobouk
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Hřebeč
Zaniklá vesnice Tasov existovala podle predikátu již v roce 1285, ale kdy vznikla tvrz není známo. Roku 1545 byla pustá. Dochovalo se okrouhlé tvrziště dosud obklopené ze tří stran až 3 m hlubokým příkopem.
 hrob Jaroslava Seiferta
229.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Kralupy nad Vltavou
Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel 10. 1. 1986. Po posledním rozloučení v pražském Rudolfinu a církevním obřadu v kostele sv. Markéty v Břevnově byla rakev převezena na kralupský hřbitov, kde se nachází jeho hrob.
 hrobka Clam-Martiniců
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Smečno
Čtvercová empírová hrobka s trojúhelníkovým štítem byla postavena v letech 1832–34 Karlem hrabětem Clam-Martinic. Na chátrajícím hřbitově najdeme dále pozoruhodný pozdně rokokový náhrobník a několik litinových křížů.
 Hrzánský palác
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.
 Husův sbor
200.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 7-Holešovice
Holešovický Husův sbor je koncipován jako činžovní dům, v přízemí je modlitebna s cennou výzdobou, v podzemí pak kolumbárium. V průčelí domu je byzantský kříž, na střeše věž se zlatým kalichem. Stavba arch. Frant. Kubelky pochází z let 1935-1937.
 Husův sbor
288.0 m. n.m.
kostel Církve československé husitské
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Tuchoměřice
Kostel Církve československé husitské vystavěn r. 1931. Moderní kostel, obdélná stavba s obdélnou sakristií. V interiéru socha Krista od sochaře Josefa Drahoňovského. Kostelní věž je opatřena třemi zvony. Kostel zařazen do Soupisu uměleckých památek Čech.
 hvězdářská věž Klementina
věž, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Staré Město
Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.
 Janoutova parfumerie
390.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kladno
Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.
 Jenerálka
zámek, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6-Dejvice
Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.
 Jeruzalémská brána
220.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zaniklý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.
 Jeruzalémská kaple na Rybníčku
220.0 m. n.m.
Umrlčí kaple
sakrální památky - kaple, zaniklý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.
 jezdecká socha sv. Václava
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.