Turistické cíle v okolí obce Středokluky

Stavba pochází asi z 2. pol. 18. stol. Drobná kaple na téměř čtvercovém půdoryse. Mohutný vykrajovaný nástavec pro zvon. Zaoblená lehce vybraná nároží. Fasáda ukončena profilovanou římsou. Kazetové dveře ozdobeny otvory v podobě ptáčků. Památkově chráněno od r. 1967.

Vstupní průčelí kaple obráceno k východu. Patrová stavba obdélného půdorysu. V zadní stěně obdélný výklenek s půlkruhovým uskočeným záklenkem. Průčelí členěna soklem. Nároží lemována svislými lizénovými pásy. Nad vstupem patrová římsa proložena obloukem. Památkově chráněno od r. 1987.

Nelze zjistit, kdy byla kaplička v Třebusicích postavena. Postavena asi v 19. stol. Sloužila i jako zvonička.

Nejstarší dochovaná stavba Makotřas – pozdně barokní šestiboká kaple se zvoničkou z roku 1753. Opravena v roce 1971, při opravě objevena listina z doby vzniku. Kaple je dobře udržována.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1227. Kaplička z roku 1913 stojí v centru obce. Má obdélný půdorys a sedlovou střechu. Na vrcholu zvonice. Vstup dvoukřídlými dveřmi. Renovace po roce 2000.

Kaple z 1. třetiny 19. století. Stáří kaple určeno podle datování na zvonu, uvedeno L. P. 1817. Ve vyvýšené nástavbě kaple je umístěn zvon. Kaplička slouží i jako zvonice. Poslední renovace kaple r. 2000.

Kaplička pozdně barokní, obdélná, s věžičkou v průčelí. Průčelí s polokruhovitě sklenutým vchodem a nikou vrcholí korunní římsou, stáčející se nad středem do volut. Vnitřek kapličky je sklenut plackou. Po r. 1992 opravena, ale v současnosti opět zpustlá.

Ranně barokní kaple z r. 1665, postavená podle jeruzalémského vzoru. Jedná se o nejstarší doposud stojící stavbu tohoto typu v Čechách.

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.