Turistické cíle v okolí obce Kněževes

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.

Synagoga na Královských Vinohradech z let 1896–98 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho. Zničena byla při náletu dne 14.2.1945. V roce1951 pak byly ruiny odstraněny a na její místě byla postavena základní škola.

Synagoga postavena r. 1873. Bohoslužby konány až do druhé svět. války. V l. 1945–53 užívána jako knihovna. Od r. 1953 zde otevřena modlitebna Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské.

Synagoga z r. 1863 v maursko-novorománském stylu, přestavěna v r. 1931 v monumentalistickém slohu dle projektu Leopolda Ehrmanna. Od r. 1941 skladiště židovského majetku, po válce sklad ČKD. Rekonstruována 2004 na depozitář Židovského muzea.

Na místě židovského domu postavena r. 1884 synagoga. Novorenesanční stavba. V interiéru kopie plastiky Ukřižovaného Krista od Františka Bílka. Bohoslužby zde slouženy do začátku nacistické okupace. Nyní v majetku Církve československé husitské.

Barokní panská sýpka pochází z roku 1788. Štít s křídlatými zdmi a trojúhelníkovým frontonem. Na straně do ulice otevřené dvouramenné schodiště. Zahájeny restaurační práce na sýpce. Roku 1958 prohlášena budova bývalé sýpky kulturní památkou.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Experimentální stavba na novoměstském nábřeží z let 1992-1996. Podle dvou věží, betonové a prohnuté skleněné, připomínající taneční pár, nazývána Ginger a Fred nebo Tančící dům. Projektovali Vlado Milunić a Frank O. Gehry. Stavba vyhledávána především zahraničními turisty.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.

Na místě míčovny z poč. 17. stol. dal r. 1741 postavit Michael Fissinger barokní třípodlažní palác. Od roku 1758 hostinec a hotel U Černého lva. Po přeměně na obytný palác jej získal František Antonín Thun-Hohenstein. Ve vlastnictví Thunů zůstal palác do r. 1945. Kulturní památkou je od roku 1964.

Barokní palác vzniklý na místě několika domů na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1861 sídlo zastupitelských sborů různých názvů a územních kompetencí. Od roku 1993 část komplexu budov poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.