Turistické cíle v okolí obce Tuchoměřice

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.

Klášter dam Srdce Ježíšova byl v původně barokní vile, kdysi patřící hraběti Clarymu, založen 1872. V letech 1882-84 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v beuronském slohu (projekt P. Ghislain Béthune), klášterní budovy a penzionát pro dívky vznikly později. Komunita odešla z Prahy roku 1919.

Klášter z poč. 14. stol. s fragmenty starších staveb – románského dvorce a templářské komendy. Na poč. 17.stol. pozdně renesanční úprava, v druhé pol. 17. stol. barokní úpravy G. D. Orsiho. Zrušen 1782. Řada úprav v 19. a 20. stol.

Původně románský kostel osady v západní části pozdějšího Starého Města byl od roku 1238 sídlem kolegiátní kapituly. Ta provedla gotickou novostavbu (1313–71). Od roku 1420 farní podobojí, roku 1625 ho císař i s přilehlými objekty věnoval dominikánům. Ti postavili klášter a barokně upravili kostel.

Raně barokní budova zrušeného trojlodního klášterního kostela dominikánů vystavěného v letech 1654–79 Francesco Carattim. V r. 1783 kostel zrušen a r. 1790 budova klasicistně upravena. V letech 1791–1849 zde sídlila pošta, tehdy jediná v Praze.

Kostel Nejsvětější Trojice postaven v l. 1581–1602 původně jako protestantský, r. 1623 zpustošen. V l. 1655–1662 k němu byl přistaven františkánský klášter, r. 1657 uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes patří bosým karmelitánům.

Karmelitánský klášter založen Karlem IV. v r. 1347. Komunita od husitských válek strádala, definitivně zanikla r. 1543. Od r. 1603 zde sídlí františkáni (s přestávkou 1950–90). Klášterní budovy stojí zčásti na místě nedokončeného trojlodí kostela.

Klášter vybudovaný r. 1663 františkány u první loretánské kaple v Čechách z r. 1623. Autoři projektu jsou K. Lurago a J. D. Orsi. V letech 1950–1953 tábor nucených prací pro kněze, poté vojenská opravna, dnes opět klášter.

Původně kostel sv. Ambrože františkánského kláštera zrušeného Josefem II. Roku 1806 odsvěcen a po 7 let přestavován na celnici v empírovém stylu. Strohé fasády se střídmým dekorem, portikus s masivními dórskými sloupy.

Nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl z iniciativy arcibiskupa Zdeňka Berky z Dubé roku 1602. Upraven a zvětšen 1666. Komunita zde fungovala do roku 1944, kdy klášter zabralo SS. Po krátkodobé poválečné obnově rozehnána 1950, mniši se vrátili roku 1990. Sídlo zemského provinciála řádu.