Turistické cíle v okolí obce Noutonice

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Pozdně secesní budova z let 1913–4 podle projektu Aloise Dlabače obsahuje po rekonstrukci 1984–7 novou technologii z ČKD Blansko. Využívá spád Helmovského jezu na Vltavě a dodává výkon přibližně rovný spotřebě pražského městského osvětlení.

Vodní nádrž Džbán vybudována v Praze na Litovickém (níže po toku Šáreckém) potoce. Má rozlohu 13 ha a byla vybudována v letech 1966-1971. Slouží především k rekreačním účelům.

Vodní park ve stylu japonské zahrady vzniklý po rozsáhlé rekonstrukci rybníků na Týneckém potoce znečištěných odpady z dolů, které již nejsou v provozu. Čabárna je věhlasná především svojí třicetiletou tradicí chovu kaprů Koi, leknínů a dalších vodomilných rostlin.

Ve starobylé vsi Vodochody stávala tvrz neznámého založení a podoby, která je doložena v zemských deskách pouze r. 1556 již jako pustá. V dalších letech zanikla beze stopy, takže nyní již není možné zjistit místo, kde stála.

Vrapická tvrz je zaniklým sídelním útvarem, z jehož fortifikace se zachoval pouze příkop. Byla založena asi ve 14. století, zřejmě Mikulášem Benešovským z Vrapic. Stále znatelné tvrziště je zarostlé vegetací a do nedávna sloužilo jako skládka..

Nevelká, ale unikátní barokní Vrtbovská zahrada patří k vrcholným dílům zahradní architektury své doby. Vznikla v letech 1712-1720 podle plánů architekta Fr. Max. Kaňky za spolupráce sochaře M. B. Brauna a malíře V. V. Reinera. Nyní je v majetku hl. m. Prahy a zpřístupněna veřejnosti.

Palác vznikl spojením dvou renesančních domů, které vlastnil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Sjednotit ve stylu pozdní renesance je dal letech 1627–1631 Sezima Jan z Vrtby. V baroku upraven podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera, sochařská výzdoba dvora a zahrady je od Matyáše Bernarda Brauna.

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Kovová konstrukce Výhledny Bořanovice byla postavena v 1. pololetí 2025 na severním okraji Bořanovického háje. Umožňuje zajímavý rozhled z výšky 12 metrů v úhlu cca 180 stupňů.

Výklenková kaplička pochází z 19. stol. Je pilířová, odstupněná. Po roce 2020 důsledně opravena a nově nabílena. Ve výklenku kapličky obrázek Panny Marie.

Barokní výklenková kaple. Lidová architektura a umění. Má obdélníkový půdorys. Stavba z kamene a omítnutá. Stěny kapličky ukončeny neprofilovanou římsou. Ve výklenku litinový barevně malovaný reliéf s výjevem Krista nesoucího kříž. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.