Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.

Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.

Rokokový palác z l.1755–66 vystavěný Anselmem Luragem dle projektu K. I. Dienzenhofera, stojící na místě půdodních tří domů s románskými a raně got. základy. 1838 rozšířen a upraveny fasády. Po r. 1949 sídlo Národní galerie.

Raně barokní jednopatrový palác z 80. let 17. století, vznikl přestavbou renesanční stavby. V interiéru pozdně renesanční a raně barokní klenby, raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby. Dnes velvyslanectví Rakouska.

Současný palác vznikl postupnou přestavbou románského domu ze 12. století, vrcholně goticky a renesančně upraveného. Vrcholně barokně upraven po roce 1701 podle projektu G. B. Alliprandiho. Poslední významné úpravy proběhly v roce 1901.

Původně renesanční dům, upraven při raně barokních úpravách v polovině 17. stol. a pozdně barokně po roce 1735 (snad za účasti F. M. Kaňky). V patře dochovány barokní štuky a malby.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.

Palác vznikl ze dvou gotických domů z doby po 1370. Současná podoba po Palliardiho přestavbě pro barona MacNevena kolem 1770. Od r. 1811 patřil advokátu Měchurovi, pozdějšímu tchánu Fr. Palackého, který zde žil a zemřel stejně jako jeho zeť F. L. Rieger.

Palác z pol. 17. století, jehož jádrem je renesanční dům Jana Metycha z Čečovam z konce 16. stol. Palác sjednotili v 17. století Alsterlové z Astrfeldu, a v 18. stol. Hrzánové z Harrasova. V r. 1859 se zde narodil skladatel J. B. Foerster.

Šlechtická předměstská vila z 80. let 16. stol., která od r. 1624 patřila Michnům z Vacínova. R. 1644 manýristicky přestavěna, kolem r. 1656 upravena raně a roku 1777 pozdně barokně. Od r. 1921 patří České obci sokolské, stavebně upravena. Slouží především tělesné výchově, sály jsou pronajímány.