Turistické cíle v okolí obce Lhota

Původně gotický dřevěný farní kostel, zmiňován r. 1369. Za opata Tomáše Budecia nahrazen kamenným barokním kostelem, pravděpodobně dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Věž upravena po požáru v r. 1883.

Barokní kostnice hřbitova u sv. Haštala z roku 1660. Přestavěná 1712 na hřbitovní kapli. Na obytnou budovu změněna po zrušení hřbitova v r. 1832. Malba na zdi z r. 1717.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Palác v jižní frontě Mostecké ulice vznikl renesanční a barokní úpravou několika starších domů. Pozdně barokní přestavba proběhla kolem roku 1775.

Vrcholné dílo české kubistické architektury, postavena v letech 1912 – 1913 podle projektu Josefa Chochola. Po II.svět. válce mateřská škola, dnes rekonstrukce do původní podoby. Kolem architektonicky cenná zahrada.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Zaniklá tvrz, tzv. Králův dvůr, kterou dal postavit Václav IV. v 2. pol. 14. stol. Dvůr byl obýván českými králi v l. 1383–1484. Poté byl v soukromém majetku a majitelé se často střídali. R. 1689 vyhořel, ale byl opraven. R. 1899 objekt koupila Živnobanka, která ho r. 1902 při asanaci celý zbořila.

Již neexistující staropražská krčma. Vznikla nejpozději začátkem 13. století a zanikla demolicí v roce 1933. Pravděpodobně byla nejdéle funkční hospodou u nás. Opředena četnými pověstmi a příběhy.

Dům z let 1913 – 1914 podle projektu Františka Josefa Hodka s kubistickou fasádou architekta Josefa Chochola.

Kubistický sloup veřejného osvětlení, významné dílo raného kubismu od architekta Emila Králíčka. Byl postaven v souvislosti s kubistickou úpravou Kalousovy (též Adámkovy) lékárny na Václavském náměstí v letech 1912–13 firmou Matěje Blechy.

Kubistický trojdům, evokující průčelím a mansardovou střechou barokní palác, navrhl Josef Chochol. Vystavěn v letech 1912­‒1913 pro Josefa a Jana Bayerovi a stavitele Fr. Hodka a Ant. Beladu. Reliéf Ctirada s lyrou zpívajícího Libuši snad od sochaře Ladislava Křtína. Památkově chráněn od r. 1958.

Rokokový palác z let 1764–1769, přestavěný Karlem Kučerou. Je připisován J. J. Wirchovi. Během 19. století sloužil jako činžovní dům, v 1. polovině 20. století jako hotel, po válce kanceláře. Rekonstruován v 90. letech 20. století.