Turistické cíle v okolí obce Třebotov

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Barokní kostel sv. Mikuláše je jednolodní orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a věží. Byl postaven r. 1704 na místě starší stavby patrně již románského původu. Prošel několika úpravami, z nichž nejrozsáhlejší byla r. 1896. Oltářní obraz ukradený r. 1988 nahrazen r. 2001 novým.

Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici) stál v Řevnicích již v polovině 13. století. V roce 1749 byl zbořen. Roku 1752 byl dokončen kostel nový, stejného zasvěcení. Patronem kostela je řád křížovníků s červenou hvězdou.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Gotický kostel zbudovaný z románské rotundy obce Krušina z 11.st. byl poničen při bitvě o Vyšehrad r. 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu.Při kostelu stojí barokní zvonice.

Novogotická basilika z let 1885-1903 dle projektu J. Mockera nahradila původní kostel, ze kterého se zachovaly boční stěny presbytáře a část trojlodí. Založen snad s kapitulou (1070), po přestavbě zahájené 1330 Eliškou Přemyslovnou nejdelší chrám Prahy. Z barokních úprav 1708-29 se nezachovalo nic.

V jádru románská stavba z 12.st. Původně čtvercová centrála se čtyřmi apsidami, k níž byla později přistavěna hranolová věž. R. 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. V r. 1900-1 provedena Fr. Machem rekonstrukce. V l. 1909-12 zde působil spisovatel J. Š. Baar.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

První zmínka o kostele je z roku 1298. Současná podoba je z let 1740 – 1750. V kostele barokní vybavení, hlavní oltář s barokním obrazem "Loučení sv. Petra a Pavla před smrtí" od F. X. Balka.

Novorománský kostel postavený v roce 1857 na místě starší stavby. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým presbyteriem, k němuž je připojen polygonální přístavek se sakristií. K jižní stěně lodi při západním průčelí přiléhá věž.