Turistické cíle v okolí obce Třebotov

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel postaven v letech 1934-1935. Neorientovaná trojlodní stavba s věží v průčelí. Zakončena vysokým latinským křížem. Loď obdélná. Nad střechu vystupuje sanktusník. Na stěnách křížová cesta. V předpolí kostela národní hřbitov. Kostel je památkově chráněn.

Katolický kostel pro východní část Žižkova postavený roku 1911 v secesním slohu, ovlivněném beuronskou školou.

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Původně kostel kláštera benediktinek, založeného kolem roku 1350. Od husitských válek kostel sloužil německým utrakvistům. Klášter dočasně obnoven před rokem 1499, zanikl 1589. Od té doby farní. Úpravy po požáru 1689 (zejména nová klenba 1694), zajišťovací v souvislosti s asanací okolí (1906–21).

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.