Turistické cíle v okolí obce Ořech

Přírodní památku s názvem Velká Skála vyhlásil někdejší Národní výbor hl. m. Prahy r. 1968. Důvodem ochrany je buližníkový skalní suk jako význačný geologický a krajinný objekt na severním okraji katastrálního území pražské Troje.

Ve východní části parku Folimanka pod Karlovským bastionem Novoměstského opevnění lze narazit na stopy podzemního prostoru - vrata do podzemí či železobetonové kopule s větracími štěrbinami. Je to rozlehlý dvoupatrový protiletecký kryt, vznikl pravděpodobně během 2. světové války.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Secesní hlavní budova výstaviště v Holešovicích, postavená roku 1891 pro Jubilejní zemskou výstavu, upravená roku 1898 a částečně upravená v letech 1952–1954. Při požáru 16. 11. 2008 shořelo levé křídlo budovy.

Prostý původně barokní zámeček od Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gamsenberku z počátku 18. století, historický vzhled později setřen přestavbou na byty JZD.

Původně gotická věžová tvrz Velfloviců ze 14. století se radnicí stala 1696, kdy ji městu věnoval I. F. Schoenflug. Úpravy a rozšíření do 1724, vedlejší dům a vězení přistavěny 1854-5. Velká rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Zaniklé raně středověké pohřebiště s více jak 400 hroby založené asi v polovině 9. století z předkřesťanské doby. Někteří pochovaní vykazovali známky protivampyrických zásahů. Místo bylo jako pohřebiště využíváno do počátku 11. století.

Továrnu na hedvábí postavil po r. 1842 E. Rangheri. Po jeho smrti byla prodána, násl. časté střídání majitelů. V l. 1866–68 a r. 1864 rozšířena. R. 1882 koupena vršovickou obcí a v l. 1899–1900 novorenes. přestavěna. Poté zde byla škola a různé úřady. V l. 2010–13 upraven na domov pro seniory.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.