Turistické cíle v okolí obce Rudná

Francišak Skaryna byl středověký lékař, přírodovědec a knihtiskař, původem z Běloruska, který působil v Praze mezi lety 1517-1539. Jeho pomník stojí od r. 1996 v ohybu ulic Jelení a Keplerovy na pražských Hradčanech.

Pomník Františku Palakému byl v Praze budován na pravém břehu Vltavy v letech 1901-1912 podle návrhu sochaře Stanislava Suchardy a arch. Aloise Dryáka. Některé skupiny figur modeloval také Josef Mařatka. Pomník vysoký 9 m byl po 100 letech rekonstruován a nevhodně obklopen stromy.

Pomník Franze Kafky byl odhalen 4.12.2003. Umístěn je na hranicích bývalého židovského města, mezi židovskou synagogu a gotický katolický kostel. Autorem je sochař Jaroslav Róna, při realizaci spolupracoval s architektonickým studiem Davida Vávry.

Pomník císaře a krále Karla IV. na Křižovnickém náměstí odhalen v r. 1849. Čtyřmetrová socha panovníka dominuje novogotickému podstavci s alegorickými postavami.

Pomník Mistra Jana Husa, který byl na Staroměstském náměstí odhalen v roce 1915 k 500. výročí upálení Jana Husa v Kostnici.

Pomník čs. legionářům od Josefa Mařatky postaven r. 1932. Zničen po německé okupaci zbytku Československa. Podle pův. dokumentace obnoven 1998. 16 m vysoký žulový obelisk obklopen 7 sochami legionářů a ženskou figurou (symbol města Prahy).

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Pomník vyšehradského probošta Václava Štulce dal vytvořit r. 1910 Mikuláš Karlach. Autorem bronzové busty je sochař Štěpán Zálešák. Podstavec je z červeného pískovce, má novogotické tvarosloví. Původně měl kamenný baldachýn, ten byl ale brzo odstraněn. Pomník je ve správě Galerie hl. města Prahy.

Pomník postaven roku 1934 na památku stého výročí písně Kde domov můj. Vybudovali tuchoměřičtí sokolové. V současnosti se již na pomník zapomíná. Zarůstá plevelem a náletovými dřevinami.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Jedná se o patrovou volně stojící budovu na obdélném půdoryse s pětibokým průčelím členěným šesti pilastry s kompozitivními hlavicemi. Budova bývalé poštovní stanice stojí na jižní straně návsi. Vlevo od budovy oblouková brána se dvěma symetricky umístěnými brankami po stranách. Památkově chráněno od 31. 12. 1965.

Poutní cesta spojující Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteru Hájek. V letech 1720–1726 bylo podél cesty vybudováno nákladem několika donátorů 20 barokních kaplí. Dnes zachováno 11 kapliček, od roku 1999 postupně opravovaných.