Turistické cíle v okolí obce Rudná

Kostel sv. Gabriela stojí na Smíchově v zadní části zahrady Kinských v areálu zaniklého kláštera. Stavba je představitelem u nám nepříliš časté tzv. beuronské umělecké školy. Jde o jeden z mála kostelů v ČR zasvěcený archandělu Gabrielovi.

Klášter v sousedství kostela sv. Mikuláše z roku 1706 na místě románské zástavby podle projektu F. M. Kaňka. Zbourán v rámci asanace v roce 1902, na jeho místě novobarokní dům z r. 1903.

Významné poutní místo - v 9. stol. se zde údajně usadil křesťanský mnich, poustevník Ivan. Později zde vznikl benediktinský klášter. Kostel pochází z r. 1661, budovy kláštera dokončeny r. 1730. Klášter zrušen roku 1785.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.

Klášter dam Srdce Ježíšova byl v původně barokní vile, kdysi patřící hraběti Clarymu, založen 1872. V letech 1882-84 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v beuronském slohu (projekt P. Ghislain Béthune), klášterní budovy a penzionát pro dívky vznikly později. Komunita odešla z Prahy roku 1919.

Klášter z poč. 14. stol. s fragmenty starších staveb – románského dvorce a templářské komendy. Na poč. 17.stol. pozdně renesanční úprava, v druhé pol. 17. stol. barokní úpravy G. D. Orsiho. Zrušen 1782. Řada úprav v 19. a 20. stol.

Původně románský kostel osady v západní části pozdějšího Starého Města byl od roku 1238 sídlem kolegiátní kapituly. Ta provedla gotickou novostavbu (1313–71). Od roku 1420 farní podobojí, roku 1625 ho císař i s přilehlými objekty věnoval dominikánům. Ti postavili klášter a barokně upravili kostel.

Raně barokní budova zrušeného trojlodního klášterního kostela dominikánů vystavěného v letech 1654–79 Francesco Carattim. V r. 1783 kostel zrušen a r. 1790 budova klasicistně upravena. V letech 1791–1849 zde sídlila pošta, tehdy jediná v Praze.

Karmelitánský klášter založen Karlem IV. v r. 1347. Komunita od husitských válek strádala, definitivně zanikla r. 1543. Od r. 1603 zde sídlí františkáni (s přestávkou 1950–90). Klášterní budovy stojí zčásti na místě nedokončeného trojlodí kostela.