Turistické cíle v okolí obce Černolice

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Barokní mlýn Krcáb (původně Masnerův mlýn nebo také Krcál) stojící na Voznickém potoce je z roku 1706. Jedná se o obdélnou patrovou budovu částečně s dřevěnými stropy.

Trojkřídlý zámek byl vystavěn na místě starší tvrze po roce 1688. V první pol. 18. stol. byl přestavěn a v r. 1878 bylo upraveno průčelí s věží. Dnes je zámek v rekonstrukci.

Areál zaniklých lázní, oblíbených na přelomu 18. – 19. století, zbudovány u pramene bohatého na uhličitan vápenatý. Pramen zachycen v roce 1760 v lese nad obcí, nad ním vystavěna kaplička Panny Marie.

Ocelová rozhledna postavená v roce 2006 je typizovanou konstrukcí mobilního operátora o výšce 45 m. Ochoz rozhledny ve výši 24 m je přístupný od května 2007.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.