Turistické cíle v okolí obce Velké Popovice

Farní kostel sv. Prokopa z let 1863–1864 na místě staršího kostela stejného zasvěcení ze 14. století. Boční kaple Panny Marie je bývalý presbytář staršího kostela, uchovala si křížovou klenbu.

Jednolodní kostel, podle starší literatury románský z poloviny 13. století (podle novějších průzkumů snad až z počátku 14. století), později několikrát přestavován. Poslední výrazná úprava proběhla v 19. stol., kdy byla zvýšena renesanční věž. Nedaleko stojí pozdně barokní fara.

Původně gotický kostel ze 14. stol. byl v roce 1755 barokně upraven a doplněn o plochostropé kněžiště. V roce 1872 byla loď kostela opatřena současnou křížovou klenbou. Dnes farní kostel.

Původně raně gotický kostel sv. Václava byl postaven ve 13. století. Do dnešní podoby byl dostavěn v roce 1877. Ve věži byly umístěny 4 zvony, z nich od 1. svět. války zbyl jen jeden – ostatní roztaveny na výrobu děl.

Rotunda ze 12. stol. ve 13. stol. rozšířena o loď. V roce 1854 barokní přestavba, při které byla rozšířena loď. V presbytáři freska pravděpodobně ze 13. stol.

Románský kostel sv. Václava založený v první polovině 13. století, zásadně přestavěný v 17. století. Jeho nejcennější částí je pískovcový ústupkový portál a zejména jeho figurální tympanon.

Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Tvrz vybudoval po roce1380 vedle staršího kostela sv. Martina Ješek Čalín. R. 1526 koupil tvrz Michal Slavata z Chlumu. Tvrz přestala být panským sídlem a začala pustnout. R. 1677 uváděna jako zřícenina. Plochu tvrziště zaujímá dnes rekreační objekt.

Nepřístupné tvrziště v SZ části vsi. Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století a zanikla v 15. století. Dochovalo se výrazné tvrziště.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.