Turistické cíle v okolí obce Velké Popovice

nebo vyberte

Velké Popovice

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH)
Nalezeno celkem 204 záznamů, 10 / 17 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Lštění
Přestavlky u Čerčan
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
 Mandava
479.8 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Sulice
Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.
 mariánský sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Říčany
Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.
 městečko Odranec
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Přestavlky u Čerčan
Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.
 Michelská vodárna
Zelená liška
věž - vodárenská, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 4-Michle
Vodárna v Michli (41 m) byla postavena r. 1906 v moderním duchu podle projektu arch. Jana Kotěry. Od r. 1907 zásobovala pitnou vodou Vršovice, Michle, Braník a Krč. Svému účelu sloužila do r. 1975. Dnes je kulturní a technickou památkou. Název Zelená liška převzat od blízkého vyhlášeného hostince.
 Michelský dvůr
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 4-Michle
Dvůr uváděn již v době Zikmunda Lucemburského. Jan Reček z Ledec jej věnoval Karlově univerzitě. Dvůr sloužil jako kolej, fungoval zde i pivovar a vinopalna. Dnes domov pro seniory provozovaný nadací Sue Ryder.
 mlecí kameny
399.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Černé Voděrady
Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.
 Modletice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Modletice
Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.
 Mokřany
Klenov, Klenové
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.
 morový sloup
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Škvorec
Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.
 morový sloup
360.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Mnichovice
Barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské s Ježíškem v náručí postaven na náměstí v Mnichovicích po r. 1713 na paměť skončení morové epidemie. Opraven r. 1898. Socha znovu vysvěcena r. 1994.
 most císaře Františka Josefa I
266.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Poříčí nad Sázavou
Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.