Turistické cíle v okolí obce Kamenice

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.

Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské s Ježíškem v náručí postaven na náměstí v Mnichovicích po r. 1713 na paměť skončení morové epidemie. Opraven r. 1898. Socha znovu vysvěcena r. 1994.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.