Turistické cíle v okolí obce Kunice

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Rozcestí s kamenným křížem a lípou. Kříž pochází z roku 1864. Z místa je rozhled do širokého kraje.

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Barokní špitál s chudobincem, který v letech 1726 – 28 nechala postavit Marie Terezie Savojská. Budova měla na svou dobu unikátní systém horkovzdušného vytápění. Dnes ubytovna ČZU.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.