Turistické cíle v okolí obce Popovičky

Novorenesanční budova koleje nese název po svém zakladateli a hlavním mecenáši Josefu Hlávkovi. Postavena byla v letech 1902-1904 firmou Matěje Blechy podle projektu architekta Josefa Fanty. V roce 1939 zde bydlel Jan Opletal. Památkově chráněná od roku 1958, od roku 2019 národní kulturní památka.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina. Dnes po rekonstrukci.

Hostavický zámek, který vznikl v 2. pol. 19. stol., se měl po r. 1934 stát součástí velkorysého projektu zahradního města Tomáše Bati. Vzhledem k politické situaci z plánů sešlo a zámek byl upraven pro školské účely, nyní je sídlem soukromé základní školy. Zámecký park byl revitalizován r. 2016.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.

Hrádek postaven Václavem IV. kolem r. 1380. V 17. stol. přestavěn na klášter a později na trestnici, 1901-1905 vše zbořeno a hradní skála byla odlámána.

Barokní jednopatrový zámek vznikl kolem roku 1709 na místě původní tvrze z roku 1571. Zámek má obdélníkový tvar a průčelí členěné vadlými poli a vížkou na střeše.

Hřbitov v prostoru pod barokními šancemi byl založen roku 1786 a zrušen roku 1906. Dochovalo se 42 náhrobníků z počátku 19. století, většinou zabudovaných do eskarpní zdi opevnění, a dva fragmenty volně stojících náhrobků.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.