Turistické cíle v okolí obce Úvaly

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Zaniklé tvrziště pokrývá nová výstavba, historii připomíná pouze skromný památník. Tvrz pravděpodobně z 13. století, prvotní sídlo později mocného rodu pánů z Kolovrat. Od r. 1380 pod správou johanitů, připojena k Uhříněvsi.

Prvně kostel sv. Františka z Assisi z roku 1938. Dnes moderní kostel s kruhovým půdorysem z 21. stol patřící římskokatolické farnosti Chodov, návrh architektky Vítězslavy Rothbauerové. Základní kámen položen 27. 8. 2005 arcibiskupem Miloslavem Vlkem. Je prvním kostelem zasvěceným Matce Tereze.

Nepatrné zbytky tvrze z 13. století, písemně doložené roku 1352. V roce 1416 je uváděn Kuneš z Konojed, majitel hradu Zlenice. Tvrz zanikla po roce 1444. Zmínka o pusté tvrzi se objevuje ještě v roce 1677 v černokosteleckém urbáři.

Původně románský kostel Nalezení sv. Kříže pochází z pol.13.stol. V pol.14. stol.byl přestavěn goticky. V r.1722 byl zbarokizován a roku 1843 přistavěna zvonice.

Kostel vystavěn v 1. pol 14. st. v gotickém stylu. Ve 3. čtvrtl. 18. st. prošel barokní přestavbou. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem. Zařízení kostela rokokové z konce 18. st. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.

Románská bazilika byla postavena koncem 12. stol. Na přel. 15. a 16. stol. destrukce jižní stěny, znovu vystavěna r. 1504 s gotickým portálem. Po r. 1700 byl kostel barokně upraven, opět v l. 1752-1755 kněžnou Marií Terezií Savojskou (sakristie, barokní báně věží). V l. 2009-2011 byl kostel opraven.

Vznik kostela je datován do let 1613-1623. Severní věž byla přistavěna v letech 1674-75 a jižní věž v letech 1748-1749. Ambity byly dostavěny po roce 1729.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Románský kostel z poč.13.st. Za husitských válek pobořen a obnoven až okolo roku 1653. V l. 1712–13 rozšířen o nový presbytář, zákristii a předsíň. V 2. pol. 18.st. barokně přestavěn interiér. Kolem kostela býval hřbitov, dodnes obehnaný ohradní zdí.