Turistické cíle v okolí obce Kojetice

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.

Vodárenská věž o výšce 45 m stojí v areálu psychiatrické nemocnice. Autorem vodojemu je arch. Václav Roštlapil. Od r. 1908 zásobuje věž areál pitnou vodou. R. 1972 byl vodojem po napojení ústavu na veřejný vodovod odstaven. R. 1996 provedena oprava fasády věže.

Poměrně nízká hranolová věž, postavená severně od zámku v Obříství, jehož zásobování vodou zajišťovala zřejmě do provedení labské regulace počátkem 20. stol. Absence slohových znaků neumožňuje její datování, nezmiňuje ji žádná relevantní literatura.

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Ve starobylé vsi Vodochody stávala tvrz neznámého založení a podoby, která je doložena v zemských deskách pouze r. 1556 již jako pustá. V dalších letech zanikla beze stopy, takže nyní již není možné zjistit místo, kde stála.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.