Turistické cíle v okolí obce Kojetice

Usedlost pochází z přelomu 19. a 20. stol. Tvoří ji zděný patrový dům. Hlavní průčelí zvýrazněno dvojicí rizalitů. Dvůr uzavírá pilířová brána. Architektonicky pozoruhodná selská usedlost. Památkově chráněno od r. 1958.

Pozůstatek komplexu elektrárny a provozního zázemí tramvajového provozu pražské obce se nachází v severní části Holešovic. Elektrárna postupně budovaná od roku 1898 sloužila v období 1928–82 jako teplárna.

Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.

Pískovcový Valdštejnův sloup z r. 1629 připomíná vydláždění cesty od Vltavy v Troji ke Kobylisům, v té době využívané císařským dvorem. Sloup je asi 5,5 m vysoký, na hlavici s barokními spirálami je koule, na podstavci ošumělé erby. Nachází se v soukromé zahradě, dostupný po dohodě s majitelem.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.