Turistické cíle v okolí obce Kojetice

Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.

Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.

Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Barokní mariánský sloup se sochami sv. Rocha a sv. Františka Xaverského. Mezi nimi vysoký sloup s reliéfem sedící Panny Marie s Ježíškem. Materiál jemnozrnný pískovec. Výška 5 m. Dřík podstavce osazen volutami s reliéfem akantu. Památkově chráněno od r. 1966.