Turistické cíle v okolí obce Panenské Břežany

Kostel původně postavený ve slohu románském byl v pol.15. st.přestavěn goticky a v pol.16. st. renesančně. Další úpravy v 17. a 18. století. V 19. st. panská oratoř zpřístupněna přímo ze zámku a tím se kostel stal zámeckým kostelem.

Původně románská rotunda z 12.st. připomínaná v r.1141. Sloužil jako farní kostel zaniklé vsi Obora. Pobořen husity, rozšířen v 1. polovině 16. století. Zrušen roku 1784 a přestavěn na obytný dům. Na hřbitově při kostele byla pohřbena řada osobností.

Původně klášterní kostel voršilek, postavený v letech 1725–27 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Po zrušení kláštera 1784 vojenské skladiště, 1861–1902 posádkový evangelický kostel, poté katolický pro důstojnickou kadetku. Po roce 1945 bez využití, velká oprava na přelomu 80. a 90. let 20. stol.

Původní gotický kostel sv. Jiljí se uvádí již v roce 1344. Přestavěn na přelomu 16. a 17. st. Zcela byl zničen požárem v r.1760. Roku 1762 vystavěn nový kostel v barokním stylu. Přestavba v druhé pol. 19.st. Začátkem 21.st. drobné opravy exteriéru.

Gotický kostel založen r. 1348, renes. i barokně upravován. Dnešní vzhled od Josefa Mockera z r. 1879. Interiér zůstal čistě barokní. Při chrámu býval jeden z největších hřbitovů Prahy, proto dodnes kolem mnoho náhrobků. V sousedství samostatně stojící vysoká zvonice, tzv. Jindřišská věž.

Kostel sv. Jiří je farní kostel, postavený v gotickém slohu. První zmínka sahá do r. 1217. Od r.1365 do husitských válek jsou známi všichni faráři. Po husitských válkách fara zanikla, obnovena koncem 17. st.. V r. 1892 byl v kostele udělán trámový strop. V r. 1987 bylo opraveno zdivo kostela a věže.

Jednolodní renesanční kostel postavený v l. 1613-16 Santinim Malvazione. Patrový volutový štít, manýristický vstup. portál. Loď zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Hvězdový vzor štukových žeber. V interiéru tříramenná renesanční kruchta.

Farní kostel sv. Kateřiny stojí západně od náměstí ve Velvarech. Původní stavba ze 14. století několikrát upravovaná (15.–18. století), počátkem 20. století regotisován. Severně od něj stojí polozděná zvonice ze 16. století.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.

Původně snad románsko-gotický kostel, připomínaný ve II. polovině 14. století, měl zřejmě staršího předchůdce. Barokní úpravy 1691, 1761. Věž přistavěna 1781, 1879 regotisace. Obklopen hřbitovem, v posledních letech opakovaně vykraden, bez využití.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.