Turistické cíle v okolí obce Dolínek

Křížek je postaven u silnice. U něj je malá odpočinková zóna s lavičkou a s výhledem do kraje. Na křížku je nápis „Šťastnou cestu“.

Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.

Kubistický rodinný dům podle projektu Josefa Gočára, postaven v letech 1911–1912.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.

Pozůstatky kolejové lanovky na vodní převahu, přestavěné po I. světové válce na eskalátor ve svahu nad levým břehem Vltavy. Původně součást technických kuriosit, postavených při příležitosti Jubilejní zemské výstavy roku 1891.

Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.

Barokní palác vznikl v 18. století po postupném sloučení několika původně středověkých domů, přestavovaných renesančně po zhoubném požáru Malé Strany v roce 1541.

Vodárenská věž (26 m) byla postavena r. 1888 dle návrhu arch. Jindřicha Fialky společně s celým vodárenským areálem. Byla vyřazena z provozu r. 1913 a poté byla přestavěna na byty. Podzemní vodojem a přečerpávací nádrže byly zbořeny v l. 1977–78. Dnes jsou zde klubovny, výtv. ateliéry a čajovna.

Kolotoč na ruční pohon s koňskými figurami a lavičkami dal r. 1892/3 postavit ve Vinohradech Josef Nebeský, vlastní projekt realizoval tesař Matěj Bílek. Od r. 1894 na Letné, po r. 1930 poháněn elektromotorem. V provozu do 90. l. 20. st. R. 1995 částečně opraven, na rok 2017 plánováno znovuotevření.

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.