Turistické cíle v okolí obce Větrušice

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Novorenesanční vila vzniklá podle projektu Antonína Barvitia jako součást komplexu sídla Maxe Gröbeho na pomezí Královských Vinohrad a Vršovic. Původně zde stála venkovská usedlost, jejíž existence je doložena od 17. století.

V zámek byla kolem roku 1780 přestavěna starší tvrz z r. 1401, jejíž pozůstatky jsou patrné ve východním křídle starého zámku. V roce 1870 byl zámek podle projektu architekta V. Sigmunda rozšířen. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Dřevěná zvonička tvořena hraněným trámem na betonovém soklu. Kryta kuželovou stříškou. Originál zvonu z roku 1842 uložen na obecním úřadě. Na místě jeho kopie. Zvonička zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Dřevěná zvonička ojedinělé konstrukce. Tvoří ji čtveřice sloupů s ondřejskými kříži. Na dřevěných sloupech stanová střecha. Na ní zvonička s kuželovitou stříškou. Zvonička pochází z 19. stol. Na vrcholku vysoký křížek.

Rodinnou vilu v Dykově ulici 6 na Vinohradech (č. p. 1039) si postavil dnes pozapomínaný architekt Alois Dryák (1872-1932) ve stylu secese a romantického dekorativismu v letech 1898-1899. Vila je v soukromém vlastnictví a stále slouží původnímu účelu.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována v pramenech r. 1352. Postavil ji snad Fridlin Janův Velflovic, který vlastnil do r. 1357 zdejší dva dvory. Tvrz později často měnila majitele. R. 1470 byla vesnice vypálena Uhry, tvrz snad ještě opravena majitelem Prokopem z Bříště, r. 1508 je již uváděna jako pustá.

Renesanční palác na místě starších objektů spojených pány ze Šternberka, za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat, raně barokní úpravy Carla Luraga z r. 1666, upraven klasicistně a novodobě.