Turistické cíle v okolí obce Praha 6-Lysolaje

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.

Na východním okraji pražských Malešic se nachází školní botanická zahrada v parku s tzv. Jiráskovou vilou, novorenesanční stavbou z r. 1889. Patří Střední odborné škole Jarov pro zahradníky a je bezplatně přístupná veřejnosti v otevírací době.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Gotická tvrz vybudovaná ve 14. století, kolem r. 1571 přestavěná renesančně. Za třicetileté války byla tvrz vypálena a zpustla. Zbytky slatinské tvrze jsou zabudovány v budovách statku a zcela splynuly s pozdějšími budovami a nejsou již patrné.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Klasicistní palác z poloviny 19. století vznikl postupnou přestavbou pozdně renesančního domu a raně barokního paláce hrabat Šliků.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie. Pochází z roku 1706. Letopočet 1706 vyryt na čelní straně. Na vrcholu socha korunované Panny Marie v podživotní velikosti. Na levé ruce nese Ježíška. Materiál pískovec. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Barokní sloup se sochou Panny Marie vystavěn v 17. stol. Na dvoustupňovém pískovcovém podstavci sloup s kompositní hlavicí. Hladký dřík ukončen krychlovou hlavicí s volutami. Soška Panny Marie v podživotní velikosti. Na pravé ruce drží Ježíška. Památkově chráněno od r. 1967.