Turistické cíle v okolí obce Zlonín

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Roku 1786 vystavěn pozdně barokní evangelický kostel. V roce 1865 přistavěna v průčelí věž. V 50. letech 20. století přestal být využíván a začal chátrat. V 90. letech 20. století získala kostel obec a postupně započala rekonstrukce.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Výjimečně dochovaný toleranční kostel, postavený ve stylu selského baroka roku 1789. Sloužil obnovené evangelické obci, vzhledem k osobě prvního kazatele silně ovlivněn soudobými uherskými zvyklostmi. Obklopen bývalým hřbitovem, nedaleko fara.

Evangelický kostel U Jákobova žebříku je moderní stavba švýcarského architekta Ernsta Gisela z r. 1971. Významně byl přestavěn v letech 1995-2001 ateliérem Schaufler a Roskovec a r. 2000 doplněn o 26 m vysokou ocelovou zvonici se dvěma zvony, která ilustruje název stavby.

Barokní špýchar, přeměněný na počátku 20. století na kapli pražské městské vychovatelny. Po odsvěcení slouží jako skladiště.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Areálu sestává z fary, stodoly a ohradní zdi. Jádrem je patrová omítnutá budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou. Barokní komplex z 18. stol. Okolo areálu dřevěný plůtek z červených cihel, na západní straně vyšší kamenná zeď. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Služská fara postavena r. 1780 v pozdně barokním stylu. Patrová budova s mansardovou střechou. V lisenami členěném průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutami po stranách, patro odděleno kordonovou římsou. Nyní fara zrušena a prodána soukromému majiteli.