Turistické cíle v okolí obce Měšice

Jeden z nejvýznamnějších dochovaných mostů předbělohorského období v Čechách. Kamenný most z let 1600 – 1604 je dílem italského stavitele Ettora de Vaccani.

Kamenný most přes potok Výmola byl postaven poč. 19. stol., v období kdy byla v romantickém duchu upravována Škvorecká obora za Jana Josefa I. z Lichtenštejna. Most byl postaven na místě, kde již dříve stával starší můstek. R. 2007 byl zařazen do nemovitých kulturních památek.

Tříobloukový železobetonový most vystavěn v letech 1926-1928. Pojmenován po prvním čs. prezidentovi. Ze tří oblouků je nejdelší prostřední nad řekou a překonává za normálního stavu vody celý tok Vltavy. Během války a stejně tak za komunistů byly odstraněny reliéfy s nápisy a prezidentem Masarykem. Na svém místě jsou až po roce 1989.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Zámek vystavěn koncem r. 1750. Pozdně barokní obdélná jednopatrová stavba. V průčelí plochý jednoosý rizalit ukončený trojúhelníkovým štítem. Při nárožích vertikální pásy rustiky. Okna obdélná v zalamovaném rámci. Budova krytá polovalbovou střechou.

Müllerova vila v pražských Střešovicích je asi nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou rakousko-českého architekta Adolfa Loose. Je národní kulturní památkou v majetku hl. m. Prahy. Prohlídky umožňuje Muzeum hl. m. Prahy během celého roku.

Palác byl postaven na parcele vzniklé rozprodáním velké zahrady při kostele sv. Prokopa, patřící johanitské komendě. Po r. 1611 František Ludvík Muscon postavil na místě starších domů barokní palác. R. 1800 přestavěn klasicistně podle plánů Josefa Zobela. R. 1834 jej kupuje hrabě Harbuval-Chamaré.

Pozůstatky mostu jsou k vidění na zastávce metra Můstek. Most byl postaven v 1. pol. 15. století a vedl přes – dnes již dávno zasypaný – příkop opevnění Starého Města, které bylo zbudováno v 2. pol. 13. století.

Hlavní budova Muzea města Prahy je novorenesanční stavba z let 1896-1898, kterou vyprojektoval Antonín Balšánek. Stojí v parčíku v sousedství magistrály u stanice metra Florenc. Nejatraktivnějším exponátem je proslulý Langweilův model Prahy. V letech 2020-2024 probíhá generální rekonstrukce.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.