Turistické cíle v okolí obce Křinec

Rod pánů ze Smilovic je znám od roku 1398. Ve Smilovicích nechal vystavět tvrz, která zanikla pravděpodobně při velkém požáru v roce 1687. Poté bylo panství prodáno Valdštejnům, kteří jej připojili k nedalekým Dobrovicím.

Socha pochází z roku 1761. Autorem pravděpodobně Josef Bergmann. Socha je restaurovaná, originál umístěn na městském úřadě. Kopie původní sochy umístěna u mostu. Sv. Jan Nepomucký v mírně nadživotní velikosti. Jazyk, symbol pravdomluvnosti, drží v ruce. Originál sochy památkově chráněn.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Jana Nepomuckého, umístěná ve středu severní fronty protáhlé loučeňské návsi. Pochází z I. poloviny 18. století, nedávno byla obnovena.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1696 a jejím autorem je Jan Brokoff. Socha stojí ve výklenku, jenž je pozůstatkem ohradní zdi dominikánského kláštera ze 17. století.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Prokopa, umístěná u zdi bývalé farské zahrady. Pochází z poloviny 18. století. Vzhledem k použitému pískovci a chybějící péči již světec i jím pokořený ďábel ztratili prakticky veškeré rysy.

Socha sv. Václava stojí u kostela Povýšení sv. Kříže. Pochází z roku 1884. Autorem sochař Josef Šejbal. V roce 2008 byla socha restaurována. Práci provedl Jan Kracík.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Barokní sousoší Panny Marie se sv. Josefem a Janem Nepomuckým z r. 1720 na Hilmarově náměstí v Kopidlně je považováno za dílo kosmonoského sochaře Martina Ignáce Jelínka. Opravováno r. 1881 Antonínem Suchardou.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.

Stará radnice - původně měšťanský renesanční dům z 16. století – slouží jako radnice města Poděbrady od roku 1775. Poslední výraznou úpravou budova prošla v roce 1814, kdy byla přistavěna věž. Jako radnice sloužila budova do druhé světové války.

Budova bývalé radnice byla vystavěna r. 1875. Byla opravována v letech 1921, 1929 a 1969. V r. 1929 byl do štítu umístěn znak města Kopidlna. Nyní v budově sídlí knihovna a kino, v přízemí pak restaurace a obchod. Městský úřad přestěhován do menší budovy v sousedství.