Turistické cíle v okolí obce Přerov nad Labem

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Úvalech je kvalitní kopií sochy světce na Karlově mostě v Praze z r. 1663 z dílny Jana Brokoffa. Vztyčena r. 1701 zásluhou rychtáře Jiřího Doubravy. Ke kostelu přesunuta r. 1919, restaurována v letech 2010-2011 Alexandrem Kozlovem a posunuta na současné místo.

Velmi kvalitní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého od pražského sochaře Jana Brokofa z roku 1715. Pořízení sochy inicioval místní farář P. Florián Josef Mikulovský. Vysvětil ji nymburský děkan Antonio Molinari. Je jednou z nejstarších soch tohoto světce na Kolínsku. Památkově chráněná od r. 1958.

Novogotická socha na barokním soklu (1731), vetknutém do ohradní zdi pozemků severně od radimské kaple Nejsvětějšího Vykupitele. Původní plastika zmizela neznámo kam. Socha zřejmě do stavby kaple stála na jejím místě. Autorství ani datace dnešní sochy nejsou známé.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Jana Nepomuckého, umístěná ve středu severní fronty protáhlé loučeňské návsi. Pochází z I. poloviny 18. století, nedávno byla obnovena.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1712, vyniká výrazně realistickým pojetím. Od roku 1958 je zapsána na seznamu kulturních nemovitých památek ČR. Sv. Jan Nepom. patřil k nejvýznamnějším světcům českého baroka. Zobrazen tradičně v kanovnickém oděvu, držící kříž a palmu.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Jan Nepomucký) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Prokopa, umístěná u zdi bývalé farské zahrady. Pochází z poloviny 18. století. Vzhledem k použitému pískovci a chybějící péči již světec i jím pokořený ďábel ztratili prakticky veškeré rysy.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.

Raně barokní špitál postaven 1677-1680 hrabaty de Suys. Dlouhá přízemní stavba měla původně dvorní trakt s bránou. R. 1763 jej dala upravit Marie Terezie Savojská, aby mohl pečovat až o 14 osob. Roku 1782 zrušena kaple a ve 20. století zbourány budovy ve dvorním traktu a poškozena brána.

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.