Turistické cíle v okolí obce Kounice

Kostel byl vystavěn někdy v 90. letech 13. století. Kostel má gotickou podobu a v průběhu let mu byla několikrát měněna podoba. Poslední přestavba proběhla v roce 1866 kdy byla kostelu navrácena gotická podoba.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1569. V průběhu let byla přistavěna zvonice a v roce 1770 byl kostel přestavěn. Po požáru roku 1820 byl přestavěn a zrekonstruován. V roce 1900 byla dostavěna předsíň.

Původní rotunda z 1. čtvrtiny 12. století, v pol. 14. st. přistavěna Olbramovici loď s presbytářem, r. 1557 Smiřickými předsíň a poč. 18. stol. sakristie. Další drobné úpravy v 19. stol, r. 1888 přistavěno schodiště na kruchtu.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Kostel pochází z 11. století, přestavěn byl ve 3. čtvrtině 12. století a kompletně obnoven byl v roce 1601.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.

Původně gotický kostel sv. Martina pochází z r. 1352. Barokně přestavěn r. 1700. Ve věži pozdně gotický zvon z r. 1479. Koncem 20. století důkladně vykraden. Ve hřbitovní zdi barokní brána s pilastry a volutovým štítem.

Torzo románsko-gotického kostela postaveného vyšehradskou kapitulou kolem r. 1280. Upravován před r. 1329, ve 2. pol. 14. stol., tehdy snad postavena věž. Po r. 1761 částečně zbořen. Dochován čtvercový klenutý závěr s archit. články, hranolová věž.

Původně románský kostel přestavěný v 16. stol. goticky a koncem 18. barokně. Uchoval v sobě prvky všech tří slohů, upoutá výraznou věží se zachovalým dřevěným patrem.

Kostelík sv. Petra byl farním kostelem předlokační osady Vyšší Hrádek. Je považován za nejstarší sakrální stavbu na území Brandýsa. Utrpěl za husitských válek i za třicetileté války, zrušen za Josefa II. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické

Místo, kde od poloviny 14. stol. stával farní (později filiální) kostel sv. Petra a Pavla, označené pískovcovým památníkem z roku 1902. Kostel byl připomínán r. 1354. V l. 1706–21 barokně přestavěn, v r. 1816 a 1900 byl pro havarijní stav zbořen.

Původně gotický kostel, r. 1719 přestavěn v barokním slohu. Z původní stavby se zachovalo přízemí boční věže. Na věži jsou sochy sv. Petra a Pavla. Uvnitř kostela jsou pilíře s jonskými hlavicemi, nesoucí římsoví. V postraní kapli, která je pozůstatkem bývalého kostela, jsou gotické fresky z 13. st.