Turistické cíle v okolí obce Bříství

Barokní kaple s rovným závěrem z r. 1772, upravena r. 1886. Po 2. světové válce chátrala a r. 1987 měla být zbořena. V 90. letech a r. 2004 opravena. V interiéru zděná barokní oltářní menza a zbytky malířské výzdoby. Kapli v Poboří, části městyse Plaňany, spravuje farnost Kostelec nad Černými lesy.

Výklenková kaplička s pískovcovou sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1900 na náměstí Arnošta z Pardubic v Českém Brodě.

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Renesanční budova katovny z poloviny 16. století. Jako obydlí kata sloužila do r. 1790. Dnes depozitář městského muzea.

V letech 1118-1120 vystavěn románský kostel sv. Apolináře, po r.1362 Karlem IV. přestavěn goticky. Podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera byla v letech 1737 - 1739 provedena barokní přestavba.

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Klášter byl založen spolu s městem a to v roce 1257, v roce 1424 byl vypleněn husity. V letech 1667 až 1674 byl obnoven a přestavěn. V roce 1787 byl klášter zrušen a přestavbami byl rozdělen. Část byla použita na školu, část na divadlo.

Přírodní památky Klepec I a Klepec II vyhlášené v roce 1977 ochraňují bizarní obrovský, 8 m vysoký a 11 m dlouhý blavan z hrubozrnné říčanské žuly a řadu dalších menších. U jednoho z nich se r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.

Rozlehlé tvriště v areálu zemědělského dvora. Dochováno ploché jádro bez zbytků zdiva a příkop. Doba vzniku tvrze je nejistá, avšak k polovině 17. století je uváděna jako zpustlý objekt.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Kolonie zaměstnanců ÖNWB v Nymburce vznikla 1870–3 dle projektu C. Sitteho a K. Schlimpa jihozápadně od nádraží. Část domů z roku 1886 (A. Baum). Brutálně zasažena v 70. letech 20. stol. stavbou železničního učiliště.