Turistické cíle v okolí obce Hořátev

Slovanské hradiště z konce 7. či z počátku 8. stol. Zaniklo kolem pol. 9. stol., pravděpodobně v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Lokalita osídlena již v neolitu, eneolitu, v době bronzové i železné. Husité zde vybudovali opevněný tábor.

Poděbradský hřbitov v městské části Kluk založen r. 1903 podle projektu J. Fanty. Na návrzích náhrobků se podíleli V. Kerhart, A. Engel a F. Bílek. Na SV straně vyniká ozdobná ohradní zeď členěná slepými arkádami, doplněná reliéfními medailony, sgrafity biblických textů a jednotlivými náhrobky.

Pomník z roku 1921. Je tvořen centrálním žulovým balvanem dovezeným z vrchu Klepec a ze sedmi menších žulových balvanů, pojmenovaných po význačných osobnostech husitského hnutí.

Obec nové Církve československé husitské vznikla v Nymburce roku 1920. Svůj sbor si zřídila v letech 1934–36 jako funkcionalistickou stavbu s dominantní zvonicí dle projektu architektů Petříčka a Šebka.

Husův sbor, kostel Československé církve husitské, byl postaven r. 1936. Obec Čachovice do té doby kostel neměla a tak získala v Husově sboru moderní církevní stavbu, která přirozeným způsobem dominuje obci. Kostel je dobře udržován a jeho zeď slouží současně jako kolumbárium.

Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.

Kamenný inundační most byl postaven r. 1823 jako součást zvýšené císařské cesty z Hradce Králové do Prahy. Stavitelem mostu byl Karl Weith. V r. 1963 byl most rozšířen a na jedné straně byly dostavěny nevzhledné betonové pilíře. V r. 2008 byly tyto pilíře při rekonstrukci mostu odstraněny.

Kubistický kostel s přednáškovou síní, zvonicí a farou byl postaven v l. 1914-1918 (arch. Oldřich Liska). Stavbu přerušila 1. sv. válka. Později byl opravován v l. 1980 a 2008. R. 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel je unikátní jak zasvěcením J. Husovi, tak kubistickým interiérem.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Osmiboká kamenná barokní kašna. Stojí na prvním nádvoří zámku. Zhotovena z červeného pískovce. Uprostřed na pilíři střik kašny ze světlého pískovce. Kašna vyložena olovem proti prosakování vody. Památkově chráněno od roku 1958.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Jednoobloukový kamenný most nad jezem na Výrovce byl postaven v 18. století. Roku 1772 byl osazen sochami, roku 1838 opraven. V letech 1967 - 68 byly sochy sejmuty, dnes zřejmě umístěny v zámeckém parku. Někdy v té době doplněn lávkou pro pěší, nedávno opatřen nevhodným nátěrem.