technická památka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Poděbrady
Eliščin pramen navrtán roku 1910. Původní pramen na lázeňské kolonádě. Tryská v měděné váze do skleněné půlkoule, umístěné na žulovém osmistěnu zastřešeném baldachýnovou stříškou. Složitá plechová baldachýnová střecha z měděného plechu. Jedná se o umělecké dílo.
Novorenesanční evangelický sbor a farní budova vznikly v Nymburce roku 1898 podle projektu B. Alberta. Stavbu provedla firma Matěje Blechy. Roku 1953 byly postaveny nové sborové místnosti, velká oprava v 90. letech 20. století.
Novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické postavený roku 1896 podle projektu Č. Křičky nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na dnešní farské zahradě u cesty ke slavníkovskému hradišti.
Chlebský evangelický sbor ustavený roku 1783 si zřídil svou modlitebnu a hřbitov o tři roky později. Současná stavba z roku 1884 podle projektu E. Prücknera ve stylovém provedení, oscilujícím mezi novorománským a novorenesančním slohem.
Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.
Evangelický kostel ve Velenicích pochází z r. 1785 a v r. 1830 byl doplněn o faru. Pamětní deska z r. 1915 připomíná výročí upálení Mistra Jana Husa. Generální rekonstrukce stavby proběhla v letech 2010-2016.
Reformovaný sbor z r. 1783 postavil již r. 1792 v Hořátvi evangelickou modlitebnu podle tolerančních předpisů. Stavba dochovaná v původní podobě rozšířena r. 1811 o chrámovou předsíň. U modlitebny památná lípa. Od r. 2000 kazatelská stanice sboru v Nymburce. Proslula působením kněze Jana Karafiáta.
Budova z let 1792–1798 nahradila starší dřevěnou faru, zbořenou v roce 1791. Od roku 2005 v soukromých rukou, slouží k bydlení. Budova je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Poděbrady
Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.
Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.
Gloriet je jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého půdorysu. Vyhlídkový altán pravidelného osmibokého půdorysu. Postaven v roce 1820. Do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. V r. 1968 gloriet ve velmi špatném stavu. Probíhá postupná oprava. Od r. 1965 památkově chráněno.
fara 
