Turistické cíle v okolí obce Kovanice

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Trnkův pramen se nachází na konci parku. Podoba altánu dána při rekonstrukci parku podle návrhu ing. arch. Tomáše Jiránka. Navrtán byl v roce 1911. Jedním z navrtaných zdrojů je i pramen Trnka. Minerálka obsahuje hodně solí.

Tvrz stávala ve východním cípu obce nad korytem starého Labe, na jejím místě dnes stojí dům č. p. 12.

Barokní zámek ze 17. stol., přestavěn ze staršího hospodářského dvora. V 18. stol. jej kněžna Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna znovu přestavěla na hospodářský dvůr. V 19. stol. byla část dvora přestavěna na faru. Dnes slouží k bydlení.

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

Vodní tvrz nad potokem Výrovka vznikla snad ve 13. stol. Písemná zmínka o ní pochází z r. 1446. Opuštěna byla po r. 1610, kdy si v jejím sousedství nechal Karel Záruba z Hustířan vystavět zámek. Dnes slouží jako soukromý obytný dům a je nepřístupná.

Dům byl vystavěn v roce 1526 ve stylu gotiky. V roce 1542 byl dům přestavěn do renesanční podoby. První požár budovy byl v roce 1631 a druhý v roce 1838.Poslední přestavby byli v roce 1939.

Pramen na Riegrově náměstí je jedním ze symbolů Poděbrad. Navrtán v roce 1911, utěsněn v roce 1972. Nejvyužívanější poděbradské pítko. Altán nad pramenem prošel v roce 2007 generální opravou.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

Někdejší labský mlýn pod nymburskými hradbami nese své jméno od roku 1924, kdy ho odkoupil František Šafařík. Po roce 1948 zestátněn, následně zchátral a byl uzavřen. Dnes soukromý obytný a výrobní objekt v rekonstrukci.