Turistické cíle v okolí obce Dolní Krupá

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Alegorie Neposkvrněného početí Panny Marie – Immaculaty. Dílo vzniklo kolem roku 1750. Autor je neznámý. Původně socha stála na náměstíčku pod Kostelním vrchem. Originál pískovcové sochy byl v roce 2000 uložen v prostorách Božího hrobu v Mimoni. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Sousoší věnované zakladatelům tradice automobilové výroby v Mladé Boleslavi je dílem sochaře Michala Moravce z roku 2005. Nachází se před budovou Škoda Auto Muzea.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Stará radnice v Mladé Boleslavi byla postavena 1554-9 Matteem Borgorellim. Zpustošena Švédy 1640, vyhořela 1710, 1761, 1779. Po roce 1850 soud, okresní úřad, utilitární přestavby. Restaurace renesančního průčelí a věže 1939-41.

Objekt staré školy z 18. století sloužil za I. republiky jako menšinová česká škola. Po roce 1945 přestal plnit původní účel a zchátral. Od roku 2007 zde sídlí obecní informační středisko, které poskytuje služby návštěvníkům.

Barokní vodárenská věž byla postavena r. 1723 (arch. Pavel Ignác Bayer) na místě tří předchozích věží (z let 1496, 1530 a 1612-14, poslední se zřítila r. 1721). Věž zásobovala město pitnou vodou z vydatného pramene. R. 1894 byla postavena nová vodárenská věž, stará věž od té doby nevyužita chátrá.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Jako starý hřbitov se označuje pohřebiště z let 1874–7, které nahradilo původní u sv. Havla. Rozšířeno v následujícím desetiletí, postupně obklopeno zástavbou, dosud funkční. Řada výrazných hrobek a náhrobků z 19.–20. století.

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.

Vznik zámku po roce 1543 z původního dvorce. Přestavěn koncem 17. století. Dvoukřídlá a jednopatrová budova. V dnešní době katastrofální stav celého objektu.