Turistické cíle v okolí obce Jizerní Vtelno

Nevelký hrádek nad levým břehem Jizery. První zmínka v r. 1297, sídlo drobné šlechty – ve 14. a 15. stol. Myškové z Hrádku. Stránovskými ze Sovojevic připojen ke Stránovu na konci 15. stol., poté zpustl.

Pozdější těžbou hrnčířské hlíny poškozená a ne zcela jasná lokalita v Jabkenické oboře. V r. 1322 za Beneše z Děvína je v Jabkenicích zmiňována tvrz. V l. 1371-1402 je majitelem Bernart z Valečova. Později bylo panství připojeno k Charvatcům, v r. 1542 připojením k Benátkám později tvrz zaniká.

Rozhledna vystavěna v roce 2006. Výška 19 m. Na kamenné základně je dřevěná věž pláštěná dřevěným šupinovým bedněním.

Hradiště nad řekou Jizerou z období přelomu bronzové a železné doby ohraničené dvěma dodnes viditelnými valy.

Nepatrné terénní náznaky bývalého hradiště z mladší nebo pozdní doby bronzové, později snad využité jako vojenský tábor, se nacházejí jižně od obce Písková Lhota na Mladoboleslavsku mezi dálnicí D10 a řečištěm Jizery.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.

Pohřební kaple rodiny Leitenberger vyrostla na srázu nad levým břehem Jizery v Josefově Dole. Autorem stavby, kombinující románské a gotické slohové znaky, byl architekt Ludwig von Zettl. Po vymření rodu a zejména po roce 1945 stavba zpustla, dnes částečně opraven exteriér.

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

Husův sbor, kostel Československé církve husitské, byl postaven r. 1936. Obec Čachovice do té doby kostel neměla a tak získala v Husově sboru moderní církevní stavbu, která přirozeným způsobem dominuje obci. Kostel je dobře udržován a jeho zeď slouží současně jako kolumbárium.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Objekt si jako své josefodolské sídlo nechal roku 1860 postavit Friedrich Franz Leitenberger, hlava třetí generace rodu textilních baronů. V majetku rodiny do roku 1920, šest let nato ho koupila obec. Té byl odebrán roku 1945, znovu ho získala 1996. Započatá oprava skončila pro nedostatek peněz.

Most postaven v letech 1895-1897. Půdorysně mírně zakřivený most. Délka 128 m. Šest půlkruhových oblouků. Rozpětí 11,8 metru. Nejvyšší oblouk vysoký 30 metrů. Výška mostu nad dnem údolí 32 metrů. Postaven z kamenného zdiva.