Turistické cíle v okolí obce Minice

Dřevěná zvonička ojedinělé konstrukce. Tvoří ji čtveřice sloupů s ondřejskými kříži. Na dřevěných sloupech stanová střecha. Na ní zvonička s kuželovitou stříškou. Zvonička pochází z 19. stol. Na vrcholku vysoký křížek.

Renesanční palác na místě starších objektů spojených pány ze Šternberka, za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat, raně barokní úpravy Carla Luraga z r. 1666, upraven klasicistně a novodobě.

Dům s věží je přízemní zděný omítnutý dům. K domu přiléhá patrová hranolová věž s cimbuřím. Romantická stavba z druhé pol. 19. stol. Stavba se výrazně uplatňuje urbanisticky. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987. V soukromém vlastnictví, nepřístupné.

Pozdně klasicistní dvoupatrový nárožní dům na místě Runhartovského gruntu ze 16. století. Postaven v letech 1841–1843 podle projektu Jana Ripoty. Později přestavěn na zájezdní hospodu. V druhé pol. 19. stol. poškozen císařským vojskem.

Dům U české koruny byl založen r. 1884 a v r. 1891 novorenesančně přestavěn. Bývala v něm nejstarší kladenská lékárna. Sgrafitovou výzdobu s medailony podle návrhů Mikoláše Alše provedl Josef Bosáček. Objekt je od r. 1958 památkově chráněn.

Klasicistní dům z r. 1811 vzniklý přestavbou dvou renesančních domů, které vznikly na městišti původně patřící augustiánskému klášteru. V domě existoval v 19. stol. pivovar a dodnes fungující vyhlášená restaurace.

Dům s pozoruhodným barokním průčelím je staršího původu. Barokní přestavba proběhla po roce 1713 snad podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Domovní znamení se sv. Hubertem a jelenem se připisuje F. M. Brokofovi.

Čtyřkřídlý renesanční dům z let 1586–1608 s dobře dochovanými renesančními arkádami ve dvoře. Dům barokně přestavěn, uliční průčelí upraveno ve 20. letech 20. stol. Býval zde pivovar, dnes slouží jako obytný dům, hostel a kanceláře.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Výjimečně dochovaný toleranční kostel, postavený ve stylu selského baroka roku 1789. Sloužil obnovené evangelické obci, vzhledem k osobě prvního kazatele silně ovlivněn soudobými uherskými zvyklostmi. Obklopen bývalým hřbitovem, nedaleko fara.