Turistické cíle v okolí obce Lobeček

Kaple svatého Gotharda z roku 1769. Kamenná kaplička zdánlivě čtvercová, ve skutečnosti obdélníková. Ve výklencích byla soška sv. Gotharda, ve zbývajících malované obrazy světců sv. Floriána, sv. Linharta a sv. Judy Tadeáše. Soška ani obrazy se nedochovaly.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Zámek vystavěn v pozdně renesančním slohu po r. 1608. Po r. 1948 přešel do správy Státních statků. Tehdy nastala devastace zámku. R. 1992 předán v restituci potomkům původních majitelů. Rekonstrukce byla zahájena, ale r. 1994 stavba z finančních důvodů zakonzervována, nadále však chátrá.

Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.

Pozůstatky jednoho z prvních moderních vodních děl na středním Labi – postaveno v letech 1908–11, fungovalo do roku 1974. Komora o rozměrech 73 x 11 m umožnila plavbu lodí o nosnosti až 800 t. Dochovány chátrající jezové pilíře podle návrhu Pavla Janáka a části jezové technologie.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.

Viadukt postaven v letech 1872 - 1873 jako součást výstavby pražsko-duchcovské dráhy. Postaven z kamenného zdiva, pilíře obloženy kvádry z karbonového pískovce. Délka mostu 95 m a výška 17,7 m. Dochován v původním stavu bez úprav. V r. 2004 prohlášen za nemovitou kulturní památku ČR.

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Židovský hřbitov ve Spomyšli byl prokazatelně založen v 18. století, později byl rozšířen v letech 1829-1832. Pohřbíváni zde byli zemřelí židovských náboženských obcí z Horních Beřkovic a poté z Vojkovic. Do dnešní doby se zde zachovala řada barokních a klasicistních náhrobků.

Menhir byl vztyčen v období 5-4 tisíce let př.n.l., pravděpodobně byl součástí dolmenu (stolu). Do 60. let 20. stol. stál osaměle na vyvýšeném místě, poté byl obestavěn domy. Vedle menhiru stojí ještě jedna „noha“ stolu, zbytek nebyl nalezen. Staří Keltové těmto kamenům přisuzovali magickou moc.