Turistické cíle v okolí obce Úžice

Pozdně románský kostel z r.1261. Ve 14.st. goticky upraven. Obnovován na konci 19. a ve 20. století. Ze hřbitova, který se nacházel okolo kostela zbyla část ohradní zdi a průchod zvonici, původně renesanční z r.1582, barokně upravené.

Kostel sv. Víta je raně barokní stavba. Jednolodní obdélná stavba s valenými klenbami. V průčelí sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a sv. Václava. Zařízení kostela z druhé poloviny 18. stol. Památkově chráněn od roku 1958.

Kostel sv.Víta postaven v r.1260. Ve 14.st. zvýšena věž a přistaven gotický presbytář. Po r.1666 kostel barokně opraven a přistavěna sakristie. R.1878 odhaleny fragmenty středověkých maleb. Restaurační práce zahájeny v r.1988 a pokračovaly v r.1999.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Okolo r. 1406 postavili křižovníci s červenou hvězdou u brodu přes Vltavu tvrz. Za husitských válek byla silně poškozena a již nebyla obnovena a postupně zanikla. Dnes již po ní nejsou žádné stopy.

První písemná zmínka o obci z r. 1367. Křížek pochází z r. 1834. Je zděný hranolovitý, dvoustupňový. Na spodní části nápis a zlatá hvězda. V horní části původní štítek. Na vrcholu kovový křížek s tělem ukřižovaného. Křížek prošel rekonstrukcí.

Před tuchoměřickým zámkem se nachází kotvový pamětní kříž. Zhotovený z růžového mramoru. Ve spodní části kříže datování 1917. Starší podstavec vznikl kolem roku 1770.

V Klecanském háji bylo oblíbené místo spisovatele Václava Beneše Třebízského. Klecanští obyvatelé do těch míst umístili kříž. Na něj umístili tabulku s připomenutím spisovatele. Původní byla zničena, nahrazena novou.