Turistické cíle v okolí obce Chorušice

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Socha pochází až z druhé třetiny 18. století. Starší kamenný podstavec nese dataci 1693. Socha zhotovena z šedého pískovce. Světec oblečen tradičně v klerice s biretem na hlavě. Nemovitá kulturní památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Obříství pochází z roku 1815, na náklad hraběte Clam-Gallase ji postavil pražský sochař Václav Prachner. Původně stála v místech, kde je nyní Štěpánský most. Později před zámkem a nyní na návsi před farou. Opravována v roce 1943 a 1969.

Socha sv. Ludmily v nadživotní velikosti pochází z poloviny 19. století. Dílo Fr. X. Josefa Linna. Stojí na kvádrovém podstavci se soklem a profilovanou římsovou hlavicí. Postava drží v rukou svitek a knihu. Podstavec zdoben pseudogotickými vzory. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Rokoková socha sv. Markéty pochází z r. 1763 a stojí na okraji parku na návsi. V roce 1943 prošla rozsáhlou opravou. Zapsána v roce 1958 jako nemovitá památka.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.

Zámek s kostelem přestavěný na poč. 20. století z budovy hospodářského dvora při dnes zbořené tvrzi.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).