Turistické cíle v okolí obce Liběchov

Reliéf Ukřižovaného z druhé poloviny 17. století. Ústřední postavy kolem Krista jsou Panna Maria, Máří Magdalena a sv. Jan Evangelista.

Jan Valderode z Eckhausenu postavil na místě tvrze kolem roku 1670 barokní zámek, který ale přešel řadou stavebních úprav a přestaveb. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti v soukromém vlastnictví.

Budova Rolnické záložny Podřipské (založena r. 1965 Václavem Kratochvílem) z roku 1903 kombinuje na své bohatě zdobené fasádě prvky české novorenesance a začínající secese. Po zániku záložny r. 1848 zde sídlí pošta, která ponechává většinu objektu bez využití.

Barokní zámek byl postaven za Václava Eusebia z Lobkowicz v l. 1652-1684 na místě hradu z 12. stol. V 18. stol. vyhořel, poté byl opraven. Za 2. sv. války zde byla německá kasárna. R. 1948 byl zestátněn a využíván armádou. V 90. l. 20. stol. byl vrácen Lobkowiczům. Veřejnosti zpřístupněn r. 2012.

Florián Gryspek z Gryspachu začal v poslední čtvrtině 16. století budovat sazenský zámek v renesančním slohu, k dokončení došlo patrně v roce 1606. Během druhé světové války zámek zcela zpustl, v letech 1947 – 1948 opraven.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Přes most kromě cyklistů, pěších a automobilové dopravy vede železniční vlečka. Postaven v letech 1969–1973. Délka 347 metrů. Konstrukce má 6 polí. Šířka konstrukce 14,1 metrů. Železniční vlečka vedena v střední ose. Rekonstrukce proběhla v letech 2019–2020.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.