Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Labem

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.

Na východním okraji pražských Malešic se nachází školní botanická zahrada v parku s tzv. Jiráskovou vilou, novorenesanční stavbou z r. 1889. Patří Střední odborné škole Jarov pro zahradníky a je bezplatně přístupná veřejnosti v otevírací době.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie. Pochází z roku 1706. Letopočet 1706 vyryt na čelní straně. Na vrcholu socha korunované Panny Marie v podživotní velikosti. Na levé ruce nese Ježíška. Materiál pískovec. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Usedlost a vinice Sluncová jsou doloženy v pol. 17. stol. jako majetek primátora Nového Města Josefa Slunce. Kolem r. 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek. V l. 1978–82 rekonstruována na representační a školící středisko ČKD.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Socha Karla IV. pochází z roku 1840, zhotovit ji nechal rytíř Jan Norbert Gemerich z Neuberka, autorem sochař Josef Maxa. V r. 1879 socha přemístěna od zámečku Neuberk k bývalé měšťanské škole, r. 1929 na současné místo. Představuje Karla IV. jako zvelebitele českého vinařství.

Socha pohanského boha Radegasta (Radhošť) z umělého kamene se železnou výztuhou od Albína Poláška v areálu pražské ZOO. Váží 1,5 t, má podobu mužského těla se lví tváří, na hlavě přilbici s býčími rohy, v pravé ruce roh hojnosti, v levé sekeru. Jde o druhý originál, replika prvního je na Pustevnách.

Barokní pískovcová socha sv. Anny z roku 1739. Plasticky členěný hranolový podstavec. Socha ztvárňuje sv. Annu sklánějící se k malé Panně Marii. Panna Maria i sv. Anna mají k hlavě připevněnou kovovou zlatě natřenou paprskovitou svatozář. Socha památkově chráněna od r. 1966.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).