Turistické cíle v okolí obce Kostelec nad Labem

Raně barokní jednopatrový palác z 80. let 17. století, vznikl přestavbou renesanční stavby. V interiéru pozdně renesanční a raně barokní klenby, raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby. Dnes velvyslanectví Rakouska.

Původně renesanční dům, upraven při raně barokních úpravách v polovině 17. stol. a pozdně barokně po roce 1735 (snad za účasti F. M. Kaňky). V patře dochovány barokní štuky a malby.

Vrcholně renesanční palác, vznikl přestavbou starší renesanční budovy v letech 1563 až 1596. Palác postupně vlastnili páni z Hradce, Slavatové a Thunové. Dnes součást italského velvyslanectví.

Raně barokní palác vznikl před r. 1685 na místě dvou gotických domů a kostela sv. Michala obklopeného hřbitovem. Čtyřkřídlý palác složité dispozice byl ovlivněn prací Jana Baptisty Matheye. Zahrada s nikou a sochařskou výzdobou byla u paláce založena za hrabat z Klenové a Janovic v letech 1728–1769.

Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.

Palác vznikl přestavbou dvou raně barokních domů po r. 1696. Kolem r. 1726 byl upraven podle plánů F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho za účasti J. Santiniho Aichla. V r. 1871 novoklasicky upraven podle plánů J. Bělského.

Barokní palác vznikl přestavbou starších domů v letech 1714–1716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky pro J.J. z Valdštejna.

První zdejší pamětní síň otevřena r. 1956 v budově místní pošty. V roce 1968 provedena oprava usedlosti, kde Bedřich Smetana prožil několik let a sem byl Památník přestěhován. V srpnu 2002 zaplavila usedlost do výše jednoho metru a památník zrušen. Zrekonstruován a znovu otevřen v r. 2007.

Památník Jana Palacha je umístěn v rodinném všetatském domku, v němž Palach prožil dětství a mládí až do své tragické smrti. Je ve správě Národního muzea a přístupný zdarma veřejnosti.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Na kraji obce stávala socha sv. Jana Nepomuckého. Po vzniku samostatné republiky zfanatizovanými lidmi sražena. Zbyl jen název „U svatého Jána“. Z kořene původní lípy vyrostl strom nový. V místech původní sochy po r. 2010 postaven pomník sv. Jana Nepomuckého. Místo doplněno přístřeškem a lavičkou.