Turistické cíle v okolí obce Horní Počaply

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

Sousoší Nejsvětější Trojice postaveno r. 1726. Mnohokrát opravováno. Na sloupu umístěni sv. Jan Nepomucký, Antonín Paduánský, Ivan, Josef, archanděl Rafael a Juda Tadeáš. Pod vrcholem Panna Marie Nanebevzatá, na vrcholu Božská Trojice.

Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.

Zřícenina gotického hradu. Založen začátkem 15. stol. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přelomu 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybudování zámku Nový Berštejn (1558–1567) rychle zpustl. Přístupný po dohodě se soukromým majitelem.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je unikátní technická památka. První písemná zmínka o ní je z roku 1877. Na konci 19. století – v roce 1889 – byla přistavěna severní část.