Turistické cíle v okolí obce Dolní Bučice

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Dvojitá šachtová pec postavená stavitelem Patleichem pro První spolek ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole v roce 1873, je nejstarší a jedinou dosud stojící pecí v obci.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.

Evangelický kostel byl postaven v novorománském slohu r. 1886 na místě staršího kostela. Stavbu inicioval evangelický farář Josef Jakub Kučera. Některé části vnitřního zařízení pocházejí z tolerančních časů z konce 18. stol. Kostel přináleží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Evangelický kostel v Přelouči pochází z let 1904-1905. Z iniciativy faráře Františka Klapuše novorenesanční stavbu projektoval architekt Ing. Rudolf Kříženecký. Podle presbyteriánských chrámů v USA vytvořil v Čechách jedinečný kostel se sgrafity a biblickými citáty v omítce.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.