Turistické cíle v okolí obce Malešov

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Funkcionalistická průmyslová stavba z let 1930–2 od J. Fragnera nahradila starší elektrárnu u nádraží. Přes téměř osmdesátiletý provoz dodnes v hlavních hmotách i řadě detailů zachovaný výjimečný architektonický komplex provozních i správních budov.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Evangelický kostel byl postaven v novorománském slohu r. 1886 na místě staršího kostela. Stavbu inicioval evangelický farář Josef Jakub Kučera. Některé části vnitřního zařízení pocházejí z tolerančních časů z konce 18. stol. Kostel přináleží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.